Together Bruxx Vinohradský Parlament Potrefená Husa Hybernská Potrefená Husa Pardubice Sia restaurant Cukrář Skála Sisters Bistro Foodway Catering Návštěvnické centrum Staropramen Wevar
Kariéra
Together
English
Sia restaurant

Kanceláře s fantazií. Fialovi se podařilo osobitě rekonstruovat Swéerts-Sporckův palác v Praze

Pustit se do rekonstrukce historicky cenné budovy a vytvořit z ní moderní funkční komplex, který přitom neztratí nic z původního kouzla, není snadný úkol. Jedním z těch, kdo se takového úkolu nebojí, je architekt Stanislav Fiala.

Nejen Drn – tedy nová polyfunkční budova na Národní třídě v centru metropole (psali jsme o ní v Orientaci 17. 3. 2018) –, ale také dostavba a rekonstrukce komplexu budov Swéerts-Sporckova paláce v pražské Hybernské ulici, opět v podání architekta Stanislava Fialy ze studia Fiala + Němec, je mimořádným architektonickým zážitkem.

O jakou stavbu se vlastně jedná? Je to soubor budov různého stáří, které se nacházejí mezi ulicemi Hybernskou a V Celnici, pár kroků od náměstí Republiky v katastru Nového Města. Nejstarší z nich je klasicistní dům s průčelím do Hybernské č. 5 z konce osmnáctého století, navržený Ignácem Palliardim (Swéerts-Sporckům patřil také sousední barokní palác).

Po úpravách z raných dvacátých let zůstala z domu jen fasáda. I ta sice měla být podle představ investora přestavby, tedy Anglo-československé banky, stržena, ale autor adaptace Josef Gočár se rozhodl cenné průčelí ponechat.

Složitá rekonstrukce

Za průčelím pak vznikla nová železobetonová bankovní hala s půlválcovým proskleným stropem. Na ni navazuje nový vyvýšený trakt, jehož horní partie je viditelná z Hybernské ulice. Její průčelí Gočár traktuje konkávními nikami, v nichž měly původně být umístěny plastiky.

Z této architektovy stavby se zachovaly i některé detaily – kazetový strop zasedací místnosti, tapety, lustry nebo schodišťová zábradlí. Severním směrem pak vznikla další přístavba, jejímž autorem byl ve dvacátých letech profesor pražské německé techniky Karl Járay (mj. spoluautor nedaleké Eskomptní – dnes Komerční – banky v sousedství Prašné brány). Následuje ještě třetí objekt, navržený známým pražským architektem Bohumírem Kozákem, jehož průčelí již směřuje do ulice V Celnici. Podél Járayovy a Kozákovy budovy vede ulička, která dnes slouží veřejnosti.

Tolik historie. Úkolem architekta Stanislava Fialy bylo celý tento složitý komplex rekonstruovat a architektonicky propojit. Současně se rozhodl respektovat všechny dobové vrstvy a také kvalitní detaily všech partií – např. Járayovo točité schodiště, Gočárovy dispozice a originální prvky nebo Kozákova okna včetně kování. Jednotícím elementem se stala společná nástavba, která svými organickými křivkami vytváří ke starším stavbám zajímavý kontrast, navíc nese příjemnou střešní zahradu. V budově jsou především kanceláře a ti, kdo tu pracují, mohou příjemně relaxovat za hezkého počasí zde nebo na rozlehlé terase na střeše klasicistního paláce. Nechybějí ani vodní prvky nebo popínavá zeleň.

Abstraktní souznění

A stejně jako v případě paláce Drn, i zde najdeme v interiérech celou plejádu drobných designových momentů, které uchvátí nejen svými nápady, ale i použitím prostých materiálů, jako jsou dřevo, ocel používaná do výztuží betonových konstrukcí, drátěné pletivo a podobně. Najdeme tu fragmenty původních dlažeb, nečekané materiálové kombinace i hravé detaily, třeba zvířecí motivy (připomínka oblíbených loveckých hrátek původních majitelů).

I zde spolupracuje architekt s výtvarníky. Plastiky „létajících“ jelenů vytvořil Michal Gabriel, dezén stěn i některých skleněných ploch je nápaditým dílem Patrika Hábla, jehož abstraktní tvorba s Fialovými intervencemi dokonale souzní. Fiala těžil i z jistého půvabu technických výkresů. Gočárovy plány i s kolaudačními razítky tak zdobí skla a zrcadla chodeb, na dveřích se zase objevuje typografie z protipožárních norem.

Vedle kanceláří jsou v paláci dnes už vyhlášené gastroprovozy. Z ulice V Celnici lze sestoupit do prostorného suterénu restaurace Sia, členěnému zavěšenými lávkami a vtipnými prvky, jako jsou projekce na stěny světlíků nebo vložená akvária. Podstatné je, že to tu vůbec nepůsobí klaustrofobicky.

Péče o detaily

Z výše zmíněné uličky lze vstoupit i do technicistně řešené výrobny cukrářských specialit. Tady přímo před vašima očima vznikají různé dobroty. Na těchto partiích spolupracoval Fiala s architektem a designérem Václavem Červenkou. Na konci uličky je malý dvorek a vstup do gočárovské partie komplexu – bývalé bankovní haly. Dnes je tu plzeňská pivnice Červený jelen s vyhlášeným tankovým pivem. I zde je využit suterén, v němž architekt zachoval i původní trezorové dveře, jimiž můžete projít k baru.

Investorem přestavby Swéerts-Sporckova paláce byl – opět jako v případě Drnu na Národní třídě – Petr Němec. Jeho spolupráce se Stanislavem Fialou je příkladná. I když jde primárně o administrativní objekt, autoři každému detailu věnují velkou pozornost. Vyplatí se to. A ti, kdo tu pracují, se rozhodně nenudí. Dokonce jim trochu závidím…

Zdroj: https://www.lidovky.cz/relax/design/kancelare-s-fantazii-stanislavu-fialovi-se-podarilo-osobite-rekonstruovat-sweerts-sporckuv-palac-v-p.A200915_112512_ln-bydleni_ape