A kromě aristokracie vítal i všechny další, výletníky, měšťany. Aktuálně sice Šlechtova restaurace v pražské Stromovce nenaplňuje vlastní název. Poněvadž v novogotickém letohrádku žádná restaurace není, ale to by se mělo v dohledné době změnit.
Rekonstrukce hlavního sálu skončila tento týden, teď je na řadě gastronomické zázemí. Provoz kdysi slavného podniku s působivou architekturou na působivém místě by se měl poté rozjet naplno.
Zkáza však byla odvrácena a na přervanou historii bude navázána současnost. V opraveném sále se již nyní mohou konat svatby, promoce, menší koncerty a podobně a pražská radní Hana Třeštíková doufá, že gastroprovoz se rozběhne v létě příštího roku.
V nákladech 290 milionů korun, které jdou z prostředků města, je počítáno i s obnovou kaštanové aleje a vznikem zahradní restaurace; dějiny často přináší chaos a katastrofy, ale někdy překvapivě hezky zavoní a osvěží, zahřejí jako polévka o půlnoci.
Právě půlnoční polévka ze „Šlechtovky“ byla na přelomu 60. a 70 let minulého století vyhlášená. Hosté na ni cíleně chodili, když se vraceli z koncertů nebo třeba vrávorali uprostřed flámů. Jenže zatímco půlnočními polévkami se dal přivítat nový den, pro samotnou restauraci už žádný zítřek nenadcházel.
Z divokého hvozdu určeného k panským kratochvílím se stal postupem času kultivovaný prostor; zpustošila jej sice třicetiletá válka, avšak tato devastace byla koncem 17. století napravována.
Pomohl k tomu i letohrádek, o němž pojednává tento text. Stal se z něj první komerční objekt v parku. Ale to předbíháme čas neurvaleji a s mnohem větší razancí, než když běžci v dnešní Stromovce míjí procházejícího se důchodce s hůlkou.
Letohrádek nejprve vznikl coby protipól Trojského zámečku na druhé straně řeky. Obě díla patrně projektoval stejný muž, francouzské eso barokní architektury Jean Baptiste Mathey. Přičemž stavba ve Stromovce bylo určena pro habsburského panovníka Leopolda I., který vládl říši a tedy i českým zemím 47 let.
Categories: Šlechtovka
Tags: David Petřík